Sbaleno mám, takže vyrážím na cestu. Na místě jsem ve smluvených 9.30 hod., kde už všichni čekají na krátký pokec a ukázku rebreatheru, aby mohli posléze zalézt pod vodu a přímo si přístroj vyzkoušet. V 10.00 se přiřítil Zbyněk z 3R sportu a otevřel nám závoru, takže jsem nemusel k vodě tahat všechno vybavení a v klidu si tam dojel autem. Po kompletním rozebrání jednoho RB a vysvětlení těch nejzákladnějších principů a pravidel se všichni nacpali do obleků a po dvojicích se vydali do hlubin místního lomu, aby si vyzkoušeli na vlastní plíce dýchání s tímto typem RB.
Zkoušejících potápěčů bylo osm, takže byl každý ve vodě tak maximálně 20 minut a podle toho také vypadaly reakce. Někteří z toho nebyli vůbec schopni dýchat, jiným se to dařilo a některým se to dokonce i líbilo, což je na poprvé takový malý zázrak. Ideální zkoušení RB je jít s jedním potápěčem pod vodu, někde si lehnout na plato, zkoušet si tam dýchání a změny polohy, aby si potápěč trošku zvykl na změny dýchacích odporů a potom si popřípadě vyzkoušel udělat nějaký delší ponor. Takhle si o tom teprve člověk udělá trošku přehled, jestli je to něco co mu sedí a nebo by to naopak nechtěl ani za nic. Některým potápěčům to sedne hned na poprvé a jsou schopni udělat klidně hodinový ponor a jiným to trvá třeba tři ponory než se do toho trošku dostanou. Je to všechno o zvyku. Po pár ponorech už člověk nevnímá žádný rozdíl mezi RB a otevřeným kromě toho, že leze z vody pořád s plnými láhvemi.
Poslední dva kluci si to ve vodě trošku protáhli ( asi se jim to líbilo ), jenže to už se pomalu začínala honit mračna a bylo potřeba se začít rychle pakovat. Stihl jsem to tak akorát. Po cestě z lomu už tekly z nebe proudy vody.
Celá akce se povedla, i když na suchu a při sluníčku se mi jezdí domů lépe. Všem ostatním bych rád vzkázal, že je asi opravdu lepší se domlouvat po jednom a RB si vyzkoušet pořádně a úplně nejlépe na bazéně, protože si o tom uděláte lepší obrázek místo toho, abyste po 20-ti minutovém ponoru vylézali z vody zklamaní z toho, že vám to nešlo.
René