Výkleky - 5.4.2008

Jelikož jsou na lomu ve Výklekách ideální podmínky pro potápění všeobecně a pro zkoušení RB SATORI hlavně a taky proto, že na lomu ve Svobodných Heřmanicích je špatná viditelnost, rozhodli jsme se pro další testování právě pro tuto lokalitu. Kluci z 3Rsportu jsou na výletě, takže klíče od závory jsme neměli, což se nakonec ukázalo jako malý problém. Kamarád z auta vytáhl nádhernou rozkládací ,,rudlu", na které jsme všechny vergle odvozili k vodě, aniž by ukápla kapka potu.

Viktor Teimer ( www.octopus-rk.cz ) a Milda Smola ( www.skolapotapeni.cz ) přijeli přesně ve smluvených 9.30, ihned se nastrojili a šli na věc. Já, stojící na břehu a čekající na jejich vynoření jsem si myslel, že to bude na dlouho a budu se nudit. Omyl. Za pár minut se připotácel nějaký pán, kterého jsem nikdy neviděl. V ruce držel litrovou láhev se Slivovicí, byl úplně na šrot a začal vykřikovat: „nazdáár ty debile, ty jsi taky z Ústí nad Orlicí?". Když jsem pánovi vysvětlil, že to bude asi omyl, tak šel prudit jinam. Fakt sranda. Sobota deset dopoledne a borec už sotva stojí na nohách. Později se ukázalo, že je to opravdu nějaký zdejší kamarád od kluků, takže nekecal. Kluci vylezli z vody za hodinu a bylo vidět, že hodina s RB v lomu jim dala víc, než těch pár minut na bazéně.

Po odstrojení jsem se ještě věnoval dalšímu novému kontaktu a to na člověka, který vyrábí vytápění do sucháče. Měl to s sebou na ukázku a vypadalo to opravdu dobře. Krásná vesta, během chvilky fest hřála a co je pro mne nejdůležitější, jakožto pro chudého stavebního dělníka - cena. Ta je opravdu zajímavá a až na to našetřím, tak si to každopádně pořídím, protože zima je to první co mě žene z vody ven.

Před odjezdem domů nás ještě hodně pobavil pán, který měl trojku v žíle. Stihnul mezi tím ještě něco přikrmit a při pohybu po parkovišti hodil taková záda, že jsem nevěděl co dřív. Jít na pomoc a nebo se válet smíchy vedle něj. Dvojitý kotrmelec vzad bych nezvládl ani za střízliva. Nic mu nebylo, naopak se ještě smál a pro samý úspěch později předvedl ještě jeden jednoduchý vzad a taky takové „obulení" na bok. Nohy už ho vůbec nechtěly poslouchat, takže k překvapení nás všech sednul do favorita a bylo vidět, že je odhodlán odjet domů. Tak to už bylo moc i na mne. Nakonec ho vzali kluci domů svým vozem a jeho favoritem odjel někdo jiný a hlavně střízlivý.

Byla to velmi zábavná vložka a pán by měl dostat odměnu za to, že dokáže najednou rozesmát tolik lidí. No hlavně, že se nic nestalo. Tak zase někdy na Výklekách. Snad se tam znovu objeví.

René